„Mluv potišejc!“ Hyperakuze nebo misofonie znepříjemňují život, tinnitu jde předejít

Lidské ucho je složitý a zázračný smyslový orgán. Dokáže zachytit slabé šumění vánku mezi listím, zároveň vydržet na hlasitém rockovém koncertě. 

Ušní nemoci hyperakuze mizofonie a tinnitus

Když ale uši neslouží, jak mají, nastává problém. Přecitivělost na hluk nebo neustále pískání v uších dokážou člověka rozzuřit doběla nebo přivést do deprese a zoufalství. Podívejme se na méně známé „ušní nemoci“ zblízka.


Hyperakuze aneb „Pomoc, všechno je tak nahlas!“

Zvýšená citlivost na zvuky neboli hyperakuze může mít mnoho příčin a v nějaké podobě ji zažívá nebo zažilo 2–9 % populace.

Běžně dokážeme na kratší čas tolerovat zvuky až do 95 dB, než nám začnou být fyzicky nepříjemné. Lidé se sníženou zvukovou tolerancí mají ale tento práh nižší.

Někdy je snížená zvuková tolerance zapříčiněna zraněním hlavy, někdy vzniká jako reakce na akutní trauma (úmrtí, autonehoda, přírodní katastrofa). Příčina často ale nemusí být tak zřejmá. Kromě návštěvy specialisty na ORL pomáhá léčit hyperakuzi také psychoterapie.

Někteří lidé se ale s vysokou citlivostí na hluk již narodili. Nejedná se pak o hyperakuzi jako onemocnění, spíš o zvukovou hypersenzitivitu. Trpí jí někteří s lidé s poruchou autistického spektra a úplně nejčastěji také tzv. vysoce citliví lidé.

Vysoce citlivé lidi (Highly Sensitive People) „objevila“ v roce 1991 americká psycholožka Elaine Aron. Zjistila, že 15–20 % populace vnímá podněty z okolí mnohem intenzivněji než ostatní. Vysoká citlivost není poruchou, ale vrozeným neurologickým nastavením, díky ní vnímají lidé jemnější nuance a mají hlubší prožívání, ale podněty zvenčí – třeba právě hlasité zvuky – je zároveň rychleji přehltí a unaví. Prací s vysokou citlivostí se v českém prostředí zabývá například psychoterapeutka a zážitková pedagožka Alena Wehle.

 

Jste-li citliví na hluk a špatně se kvůli okolním zvukům soustředíte na práci, vyzkoušejte Flare Calmer. Jsou to unikátní duté a velmi pohodlné špunty do uší, které mírní určité ostré frekvence, zároveň zvuky z okolí netlumí jako celek. Slyšíte tedy s nimi jako obyčejně konverzaci s kolegou nebo hudbu, jen bez stresujících hluků.

Flare CalmerFlare Calmer KidsFlace Calmer PRO


Misofonie: „Z mlaskání cizích lidí se můžu zbláznit.“

Šustění polystyrenu, skřípání brzd rozjetého vlaku nebo třeba srkání. Každý z nás má pravděpodobně umí vyjmenovat zvuk, který vyloženě nesnáší.

Lidi trpící selektivní zvukovou intolerancí neboli misofonií ale vybrané zvuky – jakkoli hlasité – přivádějí k šílenství, způsobují jim záchvaty vzteku, paniky nebo úzkosti. A může se jednat o tak běžné zvuky, jako je dýchání, žvýkání jídla nebo tiché zakašlání druhé osoby.

Takový problém je určitě opět na místě konzultovat s psychologem nebo psychoterapeutem. Velmi úspěšná na poli zvládání misofonie je kognitivně-behaviorální terapie, k dispozici je i speciální terapie jemnými zvuky. Pomáhá i bílý šum.


Tinnitus: neustávající pískání, které vede až k depresím

S tinnitem se nerodíme, tinnitus cestou našim hlasitým civilizovaným životem bohužel „nasbíráme“. Trpí jim jen v Česku v nějaké formě podle odhadů odborníků víc jak 600 000 lidí.

Metalový koncert, ohňostroje, práce v hlučné továrně nebo výstřel z pušky. Nebo dlouhodobé přetěžování uší reprodukovanou hudbou, ať už ve sluchátkách nebo třeba v hlasité hospodě. Tinnitus může vznikat nenápadně, ale o to zákeřněji pak škodí. 

 

Výzkumy prokazují, že každý desátý člověk trpící nepřetržitým pískáním, hučením nebo zvoněním v uších, uvažoval o sebepoškozování nebo dokonce sebevraždě. Tak sužující může tinnitus být. Kromě návštěvy odborníka, který vyloučí fyziologické příčiny, ke zvládání tinnitu výrazně pomáhá psychoterapie.

Tinnitu se dá ale na rozdíl od jiných sluchových onemocnění dobře předcházet: pečlivě chraňte svůj sluch všude, kde hladina hluku dlouhodobě překračuje 80 dB. Vyvarujte se návštěvy hlasitých akcí bez kvalitních špuntů do uší – tam může hladina hluku překročit až 120 dB, tedy meze, od které se už během několika vteřin sluch může nenávratně poškodit. 


Otoskleróza: když ucho kostnatí

Nedoslýcháte, stále hůře slyšíte nebo vám konstantně píská v uších? Nemusí se jednat jen o tinnitus. 

Se sluchovými problémy vždy raději jděte ke specializovanému lékaři na ORL. Ten vás podrobně vyšetří a zjistí, zda netrpíte třeba otosklerózou.

Zjednodušeně řečeno se jedná o změny v kostní tkáni třmínku a kostěného labyrintu vnitřního ucha, které k sobě mohou částečně srůstat. Kvůli tomu se hůře přenášejí zvukové vibrace do hlemýždě – a my špatně slyšíme. 

Otoskleróza se většinou objevuje v pozdním věku a stáří, není ale výjimkou, že jí začínají trpět i poměrně mladí lidé ve věku mezi 30 a 40 lety. Příčinou může být genetika, hormony nebo znakem počínající osteoporózy kostí.


Nezanedbávejte svůj sluch!

Své uši v hluku na pracovišti či hlasitých koncertech vždy chraňte – ověřenými značkami špuntů do uší.

Vyberte si ty své ze speciálních špuntů do uší:

Nebo vyzkoušejte Testovací sadu špuntů do uší.